Chata přímo u lesa?

13. března 2017 v 18:16 | Dagmar Tomášková |  Fejetony

Když jsme se rozhodli pořídit si chatu u lesa, podotýkám, že přímo u lesa, má radost neznala mezí. Víkendy budeme trávit úplně nejblíž přírodě, kterou neskonale miluji, konečně budou opravdovým relaxem a odpočinkem. Na procházkách budeme potkávat zajíčky a srnečky...říkala jsem s úsměvem naší malé vnučce...nádhera!

Náš sen se brzy vyplnil. Konečně jsme koupili chatičku. Byli jsme blahem bez sebe. Především první víkend byl nezapomenutelný. Všechno se nám jevilo jako neskutečná výzva, bylo to nové, neprozkoumané. Rozhlížela jsem se, představovala si, kde bude jaká kytička, co kam zasadím..." to bude kráááása"! Jásala jsem. Za potokem jsem zahlédla několik srnek, opodál se proháněli zajíci a já zajásala podruhé: "vy jste ale krásní"!

Asi tak první tři roky probíhalo vše v pohodě. Představy naplněné, kytičky zasazené, srnky za potokem, zajíci opodál, všechno šlo jako po másle. Celé týdny jsme se těšili na víkendy. Na chatu, kde načerpáme síly, odpočineme si jak fyzicky, tak i psychicky. Žádný stres, žádné rozčilování. Poctivě jsme opečovávali naše radůstky, které se nám za to každý rok odměňovaly nádhernými květy. Zhruba čtvrtou sezónu, kdy už byla i většina stromků a keřů celkem vzrostlá, přišlo nečekané rozčarování. Procházela jsem pozemkem, kroutila hlavou, slzy jako hrachy mi stékaly po tvářích. Všude se povalovaly bobky od zajíců, ostatní zanechaly srnky, louka před chatou byla celá zrytá od divočáků...ale hlavně! Všechny kytky i keře ožrané, ne-li sežrané úplně. Včetně tůjí, což jsem nechápala už vůbec. Říká se přece, že jsou jedovaté! Totálně ožrané až na kmeny byly.
"Mrchy jedny hnusný"! Vykřikla jsem jako smyslů zbavená. No...jako... asi jsem jich zbavená byla, nebo jsem si tak alespoň připadala.
"Jo, holka", okomentoval celou situaci soused, který zaregistroval náš příjezd a přispěchal nás pozdravit. "Tady jste v lese", vysílal ke mně lítostivé pohledy, když viděl, v jakém žalostném stavu se nacházím", oni jsou tu doma". Pohladil mě po rameni. "S tím nic nenaděláš".
Měl pravdu. Oni tady byli jako doma. A pěkně si to užili!
Oni jsou tu sice doma, ale moje kytičky ořírat nebudou"! Rozčilovala jsem se.

Po příjezdu domů jsem okamžitě zapnula počítač a rozhodla se najít řešení stůj, co stůj. "Vždyť na Internetu najdu přeci všechno, ne"? Lamentovala jsem. "Musí být přece nějaké řešení". Řešení byla sice spousta, ale vůbec nic nezabíralo. Takto to trvalo asi dva roky. Skoro každý víkend jsme nastražili jiný, na Internetu nalezený odpuzovač a doufali, že tento bude ten pravý. Že bude fungovat. Nefungoval vůbec žádný. Po příjezdu na chatu jsme vždy vystupovali z auta už s vědomím, že po vybalení nejprve zlikvidujeme okousané rostlinky, abychom se na tu spoušť nemuseli dívat celý víkend. Nastražené odpuzovače odpuzovali tak maximálně nás.
Nechápala jsem, že se první tři roky nic nedělo. Že bylo všechno v pořádku. A potom mi to došlo.
"Je to naše vina". Oznámila jsem manželovi. "Vždyť jsme jim to tady připravovali tři roky".
Vysílal ke mně nechápavé pohledy a kroutil hlavou. "Jak to myslíš?" Nespouštěl ze mě oči. "No, úplně jednoduše", pokračovala jsem ve svých úvahách, "tři roky jsme jim budovali cukrárnu…"

Myslíte si, že jsem to vzdala? Že jsem s nimi přestala bojovat? Tak to máte pravdu. Vzdala jsem to. Pro naši radost sázím jen to, co visí na pergole a na co nedosáhnou, pro jejich to ostatní. Vždy po příjezdu projdu celý pozemek, rozhlídnu se, abych zjistila, na čem si pochutnali tentokrát a co jim bude potřeba dosadit. Nahlédnu za potok, zda se od nás neodstěhovali, ale hlavně souhlasím s naším sousedem, který měl naprostou pravdu. Přáli jsme si chatu přímo u lesa.

A oni jsou tu doma…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fredy Kruger Fredy Kruger | 14. března 2017 v 23:52 | Reagovat

" Klid je tu, až srdce zaplesá !!
... to proto, mám chatku u lesa !
( jen málo tu chodívá lidu )

... však ...  nejenom kvůli klidu
jsem ve hvozdech zapadlý, ztracený

Teď přiznám :  trošku jsem zvrácený ...
... proč ve klidu v lese chci býti ???
Mám nutkání - stále jen rýti !

Dneska jest  divoké povětří !"

Jann  Čunaak  poklekl, zavětřil :

" Vítr, fakt,  fouká darebně !!"
... muž ponořil hlavu svou do země...
A hlína již lítá mu pod rypákem !!

.... v tom  : v rytí se  setkal s divočákem !!
Přímo se srazili šiškama !!

... zděšen je divočák !!  " Ta tlama !!"
( chrochtá ) :  jááá... málem  byl  mrtwý !!!"

... " S kým jsem se srazil ?? jáá  prd  vím !!
... byl - li to kanec snad ? pakliže...
i ten, ať  klidně mi vylíže !!

( ??? )  Lanýže !  našel jsem lanýže !!
... vyryl jsem lanýže !" ( muž k sobě kráká )

... a zapomněl  rázem na divočáka !

2 MirekC MirekC | Web | 17. března 2017 v 12:17 | Reagovat

Svatá pravda, ale pak nemají být divočáci přemnožený, když jste jim postavili cukrárnu. :-D

3 Dagmar Tomášková Dagmar Tomášková | E-mail | Web | 18. března 2017 v 18:17 | Reagovat

[1]: :-)))Díky:-)

[2]: Noo...taky jsem to říkala...:-))Děkuji za komentík:-))

4 Meduňka Meduňka | Web | 19. března 2017 v 7:25 | Reagovat

Tak mě napadlo, a co plot?:D

5 Dagmar Tomášková Dagmar Tomášková | E-mail | Web | 19. března 2017 v 10:32 | Reagovat

[4]:Meduňko, chtěli jsme to mít přirozené, přeci jenom je to u lesa a nechtěli jsme, aby to vypadalo jako oplocená zahrada.
Ale museli jsme slevit a na plotu se už pracuje...:-))

6 Lukas Lukas | Web | 25. března 2017 v 12:31 | Reagovat

[2]: na straně druhé to má i světlou stránku - aspoň bude více zvěřiny v hodovních síních hospod a restaurací

7 Elis Elis | Web | 8. dubna 2017 v 23:09 | Reagovat

Moc krásný článek i ten závěr, bylo to správné rozhodnutí, člověk není na světě sám jsou tu i zvířátka...

8 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. dubna 2017 v 21:41 | Reagovat

Krásný článek jsi napsala, Dáši, velice výstižně jsi popsala svoji radost z chaty u lesa i šok z poničené zahrady.
Budiž ti útěchou, že nejsi ani zdaleka sama, kdo se potýká s podobnými problémy.
Naši mladí koupili oplocený pozemek s chatou přímo v lese na kraji města, je tam nádherně, ale stromky a keře mají taky okousané.
"Domorodci" se dostali i za plot. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama