Pampeliška

28. ledna 2017 v 11:06 | Dagmar Tomášková |  Pohádky babičky Dáši

V jedné malé vesničce, kde lišky dávají dobrou noc, a jitřenka vychází s kohoutím kokrháním, žije krásná panna Pampeliška. Říká se jí tak proto, že tuze ráda plete pampeliškové věnečky. Za tou vesničkou, jen malý kousíček od lesa je velká louka a na té louce rostou spousty a spousty nádherných kytiček. Kromě nich také krásné, žluté pampelišky. Jednou, když Pampeliška opět seděla v trávě na paloučku a pletla už asi desátý věneček, projížděl okolo lesa princ Jan, se svojí družinou.
"Copak to tady děláš, děvče?" zeptal se odměřeně.
"Pletu pampeliškové věnečky," odpověděla dívka a její tvářička zrudla, jak moc se před princem styděla.
"A jakpak se jmenuješ?" nedal se odbýt princ."A k čemu je tolik věnečků a pročpak to vlastně děláš?" vyptával se.
"Pampeliška. Jmenuji se Pampeliška a pletu věnečky proto, že jsou krásně žluté a protože se mi líbí. Jestli chcete princi, jeden z těch věnečků Vám dám," odpověděla.
"Pampeliška? Takové divné jméno! Kdo to kdy slyšel, aby se někdo jmenoval Pampeliška!" vysmíval se princ.
"A že mi dáš jeden z těch věnečků?" rozzlobil se, "děláš si snad ze mě legraci? Taková drzá holka! Obyčejný věneček z pampelišek. To je mi tedy dárek!" křičel princ.
"Promiňte, pane. Já…nechtěla jsem Vás rozhněvat. Myslela jsem…"
"Mlč, drzé děvče!" mávl rukou ke své družině na znamení, že budou pokračovat v cestě. Pampeliška za nimi smutně koukala a bylo jí líto, že prince Jana tolik rozhněvala.
"Princ je pyšný a zlý," řekla si sama pro sebe. Posbírala upletené věnečky a pospíchala domů.
Princ Jan procházel zámeckými komnatami a stále myslel na dívku, kterou potkal na louce u lesa. Byla moc hezká a milá. Sám nechápal, proč na ni byl tak zlý a přísný. Možná to s tím dárkem nemyslela zle…rozhodl se, že hned zítra pojede na vyjížďku k lesu a omluví se Pampelišce za to, že se jí vysmíval a že se na ni tolik obořil. Ale druhý den ji na louce nenašel. Ani třetí, ani čtvrtý den tam nebyla. Princ z toho byl velmi smutný.
"To je tuze těžká věc, můj princi," řekl mu jednoho dne pan rádce. Vaše trápení se jmenuje láska. Jednoduše jste se do té dívky zamiloval."
"Musím ji najít!" rozhodl se princ. "Musím se omluvit za to, že jsem na ni byl tolik zlý."
Pan rádce se vyděsil: "ale jak to chcete udělat? Podle čeho ji najdeme? Vždyť ani nevíme, kde bydlí!"
Princ se zamyslel a vesele zvolal: "Najdeme ji podle věnečku! Dívka, která mi uplete nejkrásnější pampeliškový věneček, stane se moji ženou. Dejte to vyhlásit, pane rádce!"
Několik dní a nocí objížděl princ Jan království křížem krážem, ale dívku, která by uměla uplést tak krásný věneček jako Pampeliška nikde nenašel.
"Vrátíme se domů." Řekl smutně. Myslel si, že už není kde hledat. Prošli všechna stavení, co jich v království bylo, ale po Pampelišce jako by se země slehla. Cestou zpět na zámek projížděli okolo lesa a uviděli v trávě sedět dívku. Pletla pampeliškový věneček a krásně si u toho prozpěvovala.
"Dobrý den, jasný pane," řekla, když přijeli blíž.
"Upletla jsem Vám věneček. Ale nevím, jestli Vás můj dárek neurazí, nebo snad dokonce nerozčílí…"
"Můžeš mi prosím, odpustit?" omlouval se princ. "Byl jsem hloupý a zlý."
"Rád bych požádal o ruku mé krásné princezny. Princezny Pampelišky."
"Vezmu si Vás za muže, princi Jane. Ale mám jednu podmínku. Půjdu s vámi na zámek jen tehdy, rostou li v jeho zahradách pampelišky."
Tak se stalo, že byla svatba. A když se jim narodila malá princeznička, sedávaly spolu s Pampeliškou v trávě a pletly krásné pampeliškové věnečky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 slunecnyden slunecnyden | 29. ledna 2017 v 14:19 | Reagovat

Hezká pohádka.

2 Dagmar Tomášková Dagmar Tomášková | E-mail | Web | 29. ledna 2017 v 17:25 | Reagovat

[1]: Děkuji, sluníčko:-))

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 30. ledna 2017 v 20:07 | Reagovat

Pohádka přímo se hodící pro mě, jdu totiž za chvilku spát, neb vstávám v půl páté do práce.:-)

4 Dagmar Tomášková Dagmar Tomášková | E-mail | Web | 31. ledna 2017 v 17:48 | Reagovat

[3]: Ježíííšiííí, Sugr, v páté? To by mě zabilo...!!!:-))

5 Dagmar Tomášková Dagmar Tomášková | E-mail | Web | 31. ledna 2017 v 17:48 | Reagovat

Chtěla jsem říct v půl páté?

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 31. ledna 2017 v 18:24 | Reagovat

[4]: Ale nezabilo Dáši, když by se pracovalo od 7 hodin, tak by ti přeci nic jiného nezbylo ne? Vlastně jsem nikdy později do práce nevstávala a nyní nás tak vstává 5 TISÍC zaměstnanců každý den.:-)

7 Meduňka Meduňka | Web | 2. února 2017 v 18:17 | Reagovat

Krásná pohádečka :)
Vzpomněla jsem si při ní na jinou z dětství, tedy matně vzpomněla, jmenovala se tuším Princezna Pampeliška.

8 Dagmar Tomášková Dagmar Tomášková | E-mail | Web | 2. února 2017 v 18:34 | Reagovat

[7]:Fakt? Nevěděla jsem, že pohádka s tímto názvem už byla napsána...

9 Hanka Hanka | E-mail | Web | 19. dubna 2017 v 21:50 | Reagovat

Pohádku na dobrou noc už jsem hodně dlouho nečetla, zvlášť ne takovou pěknou.
Po téhle se mi bude moc hezky spát, Dáši. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama