Okamžik

9. října 2016 v 18:30 | Dagmar Tomášková |  Poezie
Okamžik pouhý…
možná osud
přinesl silné spoutání
bez sebe…spolu…
vždy tak blízko
nahoře
jindy příliš nízko
vložils mi srdce do dlaní

Já oplatila stejnou mincí
a darovala vřelý cit
chraňme ty dary
tolik vzácné
touha, ať nikdy nepohasne
má sílu štěstí ochránit
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Veronika Veronika | Web | 10. října 2016 v 9:49 | Reagovat

Takové jemné pohlazení.....

2 Sugr Sugr | E-mail | Web | 11. října 2016 v 18:27 | Reagovat

Tiše jsem obdivně polkla, krásné...

3 Meduňka Meduňka | Web | 15. října 2016 v 8:00 | Reagovat

Tvoje básně jsou vždy krásné, dokonalé :)

4 Lenka Lenka | E-mail | Web | 15. října 2016 v 8:17 | Reagovat

Překrásně seskládaná písmenka - opravdové pohlazení. Pěkné podzimní dny

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 1. listopadu 2016 v 20:55 | Reagovat

Překrásné verše, Dáši. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama