Zkusme změnit názor - Prolomení ledů

21. srpna 2016 v 12:45 | Dagmar Tomášková |  Témata týdne

Přesně tohle nesnášela. Namrzlé dešťové kapky bubnovaly na okenní parapet.
"Počasí…ah jo!!" lamentovala ještě rozespalá a celá polámaná z celonočního převalování se. Spala velmi špatně a málo. Ostatně jako vždycky, když se počasí takto prudce změnilo.
" Ještě včera svítilo sluníčko, dnes mrznoucí déšť..." nepřestávala se zlobit. Reagovala na tyhle prudké změny nespavostí a bolestmi hlavy už od puberty. Stála u okna snad celou věčnost a pozorovala padající kapky. "Ještě aby se ke všemu zase objevil ten blbec", pokračovala ve své samomluvě, "na toho mám fakt náladu…"
Nazvala ho tak proto, že k jejímu oknu vzhlížel kdykoliv vyšel z domu. Měla z něj divný pocit. Přitom vypadal docela sympaticky. Jen nevěděla, proč to dělá.
Objevil se vzápětí. Jako vždy vhlédl, potom se věnoval seškrabávání zmrzlých kapek ze svého automobilu.
"Hmm…super!" řekla polohlasem, zatáhla záclonu a konečně se donutila odejít do koupelny, aby se připravila k odchodu do zaměstnání. Občas nakoukla oknem ven, jestli už odjel. Neodjel. Chtíc, nechtíc okolo něj prostě bude muset projít. Jinou možnost neměla. Velmi opatrně našlapovala po namrzlém chodníku. Klouzalo to. Ještě abych tak sebou sekla, říkala si v duchu. A zrovna tady u jeho auta…usmála se své myšlence.

"Dnes budeme mít fofr!!" volal na ni doktor Dvořák od recepce. "klouže to tam jako blázen," kroutil hlavou, "to zas bude zlomenin!" Měl pravdu. Čekárny nemocnice se vzápětí zaplnily davy kulhajících a sténajících pacientů, kteří namrzlé chodníky nezvládli. Rychlostí blesku se převlékla do své sesterské uniformy a vyšla na chodbu.
"Dobrý den," zaslechla náhle, když probíhala dlouhou chodbou. U okénka "Příjem pacientů" stál muž, vzhlížející k jejímu oknu.
"Dobrý den," odpověděla neochotně, "copak Vás k nám přivádí?"
"Vy," řekl nesměle se sklopeným zrakem, "a taky moje neposlušná ruka." Usmál se s bolestnou grimasou. Připadal jí mladší. Mladší, než muž na chodníku.

Táta odešel, když jí bylo deset. Odstěhoval se do jiného města, kde si našel mladší ženu. Zůstala s mámou sama. S tátou už se nikdy nepotkala. Sama si to nepřála. Milovala ho a on ji zklamal. Už nikdy ho nechtěla vidět.
Jen netušila, že má bratra. Mladšího bráchu, který si ji našel sám, jak později vysvětloval, jen stále hledal odvahu ji oslovit. Dohromady je svedla až jeho zlomená ruka. Ledy se prolomily. Nejen venku, v její bolavé hlavě, ale i v jejich srdcích.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 21. srpna 2016 v 13:48 | Reagovat

Super a kdy bude pokračování? :-) Sotva se to rozjelo, už je konec! :-(

2 Sugr Sugr | E-mail | Web | 21. srpna 2016 v 14:59 | Reagovat

Změny počasí a déšť na mě působí tak jak jsi popsala, je to děs běs a nepochopí, kdo nezažil!:-( Ten příběh je dojemný, nečekaný závěr, který způsobil zvlhnutí mých očí..., moc krásné, děkuji za takové čtení s dobrým koncem.

3 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 21. srpna 2016 v 15:28 | Reagovat

Moc hezká povídka,povedla se. Možná by to pokračování chtělo ☺☺☺

4 Dagmar Tomášková Dagmar Tomášková | E-mail | Web | 21. srpna 2016 v 15:52 | Reagovat

[1]: Je to jen povídka...ale nikdy neříkej nikdy...:-))

[2]: Já děkuji tobě, Sugr. Jsem ráda že se líbí:-))

[3]: Děkuji a...uvidíme:-))

5 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 21. srpna 2016 v 15:56 | Reagovat

[4]: Doufám, že uvidíme brzy. ;-) :D

6 Meduňka Meduňka | Web | 21. srpna 2016 v 20:09 | Reagovat

No vida, tak bratr! A já čekala happyend milostný :-D Tohle je ale mnohem lepší závěr. A anoooo, pokračování prosííím :D

7 Irena Irena | Web | 22. srpna 2016 v 13:53 | Reagovat

Parádní povídečka, solidní rozjezd.....

8 Dagmar Tomášková Dagmar Tomášková | E-mail | Web | 22. srpna 2016 v 18:19 | Reagovat

[6]:Milostných happyendů je všude plno, Meduňko, tenhle se mi líbí víc:-))

[7]: Díky,Irenko:-))

9 Kitty Kitty | E-mail | Web | 27. srpna 2016 v 20:41 | Reagovat

Zajímavé, napínavé, prosím pokračování přímo ze života. Tvoje story?
Vlastně - nalezený vlastní brácha a tak krotký? Prosím pokračovat ;-)

10 Lenka Lenka | E-mail | Web | 3. září 2016 v 8:31 | Reagovat

Krásně napsaná jedna z mnoha kapitol života, bude pokračování, prosím ? Hezký den

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama