Zpívající kachňátko

19. června 2016 v 19:28 | Dagmar Tomášková |  Pohádky a říkanky pro děti


Copak je to za písničku?
Káč-káč-káč! Tu krásně zní.
Překřičí i pěnkavičku
co se skryla do větví.

Z plna hrdla prozpěvuje
malé káče veselé,
nožičkou si podupuje,
není vůbec nesmělé.

O KÁČÁTKU
,
KTERÉ TUZE RÁDO ZPÍVALO

Na jednom dvorku se narodilo malé, žluté káčátko. Tohle naše káčátko moc rádo zpívalo. Káč! Káč! Káááč! Ozývalo se z toho dvorku každý den. Pěnkavička, která bydlela na starém ořešáku, co rostl hned vedle dvorečku, často naslouchala jeho písničkám. Někdy zkoušela zpívat, ale nebyla slyšet. Hlas káčátka byl silnější než ten její a vždycky byl slyšet víc. Pěnkavička byla nešťastná.
"To přeci nejde," říkala své kamarádce vlaštovce. "Zpívají ptáci, ne kachny!" A kroutila přitom hlavičkou.
"Tak si toho nevšímej a zpívej taky." Radila jí vlaštovka.
"No jo!" souhlasila pěnkavička. "Máš pravdu. Nebudu poslouchat káče a budu si zpívat své písničky."
Jenomže to nešlo. Ať dělala, co dělala, káče jí vždycky překřičelo. Myslelo si totiž, že umí krásně zpívat. Vesele si při tom podupávalo nožičkou. Netušilo, že už ho na dvorku nemůže nikdo poslouchat. Jednou… když se opět chystalo ke zpěvu, už to všichni poznali. Prasátko se zavrtalo do louže, kočka Amálka se utíkala ukrýt do domu a slepičky rychle zalezly do kurníku. Káčátko se nadechlo a najednou si všimlo, že na dvorku nikdo není. Vyděšeně se rozhlíželo kolem.
"Haló! Kdepak jste všichni?" volalo. "Zrovna jsem vám chtělo zazpívat novou písničku," dodalo smutně.
Prasátko se otočilo na druhou stranu, kočka Amálka zamňoukala z domu a slepičky si přikryly hlavičky křídly. V tom se snesla na plot pěnkavička a spustila svou písničku jako první. Zpívala tak překrásně, že všechna zvířátka vyšla zpět na dvorek. Káčátko také naslouchalo tomu překrásnému zpěvu.
"Překrásně zpíváš, pěnkavičko." Povídala jí jedna ze slepiček. Káčátku došlo, že tohle mu ještě nikdy nikdo neřekl. Přemýšlelo, proč tomu tak je. A nakonec na to přišlo. Došlo mu, že asi zpívat vůbec neumí.
"Pěnkavičko, moc se ti omlouvám," řeklo, "myslelo jsem si, že můžu zpívat tak krásně jako ty," řeklo smutně, "ale už vím, že zpívají ptáci. Ne kachny." Od té doby už kachňátko nikdy nezpívalo. Jen naslouchalo překrásným melodiím pěnkavičky a vesele si při nich podupávalo nožičkou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Meduňka Meduňka | E-mail | Web | 29. června 2016 v 21:36 | Reagovat

:) supééér, moc pěkné!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama