Pohádka o princezně, která se nudila

28. června 2016 v 19:47 | Dagmar Tomášková |  Pohádky babičky Dáši

Princezna Klárka procházela královskou zahradou a lamentovala: "to je ale nuda! Už dlouho jsem se tolik nenudila!" Rozhodla se, že si bude hrát s míčem. Jenomže…míč je málo barevný, málo kulatý a vůbec! Je strašně ošklivý! Zlostně míč odhodila, až přelétl přes plot královské zahrady. Rozběhla se do zámku a křičela: "Tatínku králi! Tatínku králi! Potřebuji nový míč! Ten původní jsem ztratila a stejně se mi nelíbil! Byla s ním strašná nuda!"
"Ale Klárko. Ten míč byl přeci úplně nový. Sama sis ho vybrala a moc sis ho přála."
"Ne, ne a ne! Ten míč byl ošklivý!"
Kolem královské zahrady zrovna procházely děti ze vsi. "To je ale krásný míč!" zvolala Mařenka, která jej uviděla jako první. "Kdopak ho asi ztratil?" Děti se rozhlédly, ale nikoho neviděly. "Tak asi nikomu nepatří." Řekla Mařenka. "Necháme si ho." Děti radostně pokřikovaly a pohrávaly si s barevným míčem.
"Vrať mi ten míč! A hned! Je můj! Já jej ztratila!" princezna stála u plotu zahrady a křičela na Mařenku.
"Tůdle! Je můj! Já si ho našla!" Mařenka utíkala i s míčem do vesnice. Děti běžely za ní a vesele se smály. Princezna nemohla zlostí popadnout dech.
"Taková drzá holka ze vsi a bude se mi posmívat? To bych se na to podívala!"
Byla tak naštvaná, že nemohla v noci spát. Stále myslela na tu drzou holku, co odnesla její barevný míč. "Zítra půjdu svůj míč hledat. Ale musím to udělat tak, aby mě neviděla chůva." Řekla si polohlasem a usnula.
Snídaně se princezna ani nedotkla, protože samým napětím, že uteče ze zámku, aby hledala svůj míč a tu drzou holku, nemohla vůbec jíst.
Jenomže jak se dostane ven tak, aby ji nikdo nepoznal? Věděla, že ve věži je stará truhla a v ní je schovaný tmavý plášť, který kdysi nosil pan komoří. Později ho tam odložil a už ho na něm nikdy neviděla. Musí tam přeci ještě pořád být. Najdu ho a nikdo mě v něm nepozná. Vyběhla spousty schodů a opravdu našla starou truhlu a v ní plášť pana komořího.
"Fuj! Ten je ale zaprášený! Nedá se nic dělat. Musím jej přes sebe natáhnout."
Byla překvapená, jak lehce se dostala ze zámku. Nenápadně se přidala ke skupince služebných, které byly vyslány na trh, nakoupit něco jídla do královské kuchyně. Rozběhla se k nejbližší vesnici. V tom si uvědomila, že má pod kapucí pláště stále svou zlatou korunku. Nemůžu jít přece do vesnice s korunkou na hlavě. Pomyslela si. Musím ji někam schovat. Až se budu vracet se svým míčem, najdu ji a vezmu si ji zpět. Schovala ji pod nejbližším stromem. Doběhla k vesnici a uviděla děti, jak si hrají s jejím barevným míčem. Ty děti byly tak veselé! A vůbec se nenudily!
Mezi tím chůva zjistila, že princezna Klárka zmizela ze zámku.
"Pane králi! Pane králi! Princezna není ve své komnatě! Ani v královské zahradě není! Nemůžu ji nikde najít! Asi se ztratila!"
"Princezna Klárka? Ztratila?" podivil se pan král. "To není možné. Nemohla se ztratit. Všude by se totiž strašně nudila." Jenomže princezna se nenudila! Naopak. Nenápadně se zapletla mezi hrající si děti a vesele si s nimi házela míčem. Několikrát při tom zakopla o plášť, který měla na sobě a upadla. Ale vůbec jí to nevadilo. Všichni se tomu vesele smáli. Jenomže… jak spolu děti dováděly, Pepík z kovárny jí na plášť šlápl a princezna tam najednou stála, ve svých krásných šatech a vyděšeně koukala kolem sebe. Děti si ihned přestaly házet míčem a upřeně ji pozorovaly. "To je přeci princezna Klárka!" vykřikl někdo. "Prosím…nechte mě tu s Vámi. Je tady spousta legrace a vůbec, ale vůbec se nenudím." Žadonila princezna. "Mařenko, moc ráda Ti míč nechám, když si se mnou budete hrát. Prosím…"
Mařenka přikývla a princezna ji samým štěstím objala. V té chvíli projížděla vesnicí královská výprava, v čele s panem králem a chůvou princezny Klárky.
Když pan král uviděl, jak je princezna šťastná, objímá se s dětmi a vůbec se nenudí, byl tomu upřímně rád. Od té doby mohly děti navštěvovat princeznu v královské zahradě a hrát si s ní.
Princezna Klárka se už nikdy nenudila.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Meduňka Meduňka | E-mail | Web | 29. června 2016 v 21:38 | Reagovat

U tvých pohádek, babičko Dášo, nuda nehrozí :-) Moc hezké!

2 Lenka Lenka | E-mail | Web | 9. července 2016 v 8:44 | Reagovat

Krásná pohádka :-)

3 Hanka Hanka | E-mail | Web | 27. července 2016 v 20:52 | Reagovat

To je krásná pohádka, Dáši, umíš vymýšlet kouzelné příběhy! .-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama