Bába kořenářka

8. listopadu 2015 v 9:46 | Dagmar Tomášková |  Pohádky babičky Dáši

V hlubokém lese, kam lidská noha nevstoupí, o kámen nikdo nezakopne, ani živáčka tam nepotkáš, žije bába kořenářka. Její chaloupka je malinká, malinkatá, ale útulná a voňavá. Jen srny, zajíci a laně jsou společníky, kteří ji doprovázejí na každém kroku. Žlutý motýl jí na rameni sedí a vesele křídly třepotá.

Jednou…když bylinky v lese sbírala, uviděla dívku krásnou jako z louky květ. Panna na paloučku spala, unavena a schvácena byla.
"Babičko! Kdepak jste se tu vzala?" pravila, když oči otevřela.
"A kde to jsem?"
"Asi jsi v lese zabloudila, děvčátko. Jsi celá promrzlá a hladová," odpověděla jí babička, "odvedu tě do své chaloupky. Nasytíš se a potom tě z lesa vyvedu a domů půjdeš."
"Domů?" řekla dívka zmateně.
"Ale… já… nevím kam mám jít domů. Nevím, kde jsem doma."
Babička ji odvedla do své chaloupky.
"Prospi se, děvče, a až se vyspíš, třeba si vzpomeneš, kdo jsi."

Spala velmi dlouho. Ale když se probudila, vůbec na nic si nevzpomněla. Kořenářka se rozhodla, že dívku ve své chaloupce nechá tak dlouho, jak jen bude chtít. Velice si ji oblíbila a netrvalo dlouho a Pomněnka, jak jí začala babička říkat, poznala každou bylinku a každý kvítek, co v lese rostl. Se všemi zvířátky, co jich v lese bylo, se brzy spřátelila. Tak spolu bylinky sbíraly. Srny, zajíci a laně jim společnost dělali a žlutý motýl Pomněnce na rameni seděl a vesele křídly třepotal.

Jednoho dne se babička do města vypravila, aby bylinky prodala a máslo a chléb na trhu koupila.
"Babičko, vezměte mě prosím s sebou," žadonila Pomněnka.
"Nu, dobře, děvče. Když jinak nedáš, alespoň mi pomůžeš nést košík."
Když spolu na trhu bylinky nabízely, uviděla Pomněnka zámek…a vzpomněla si.
"Babičko! Tady bydlím! Už vím, kdo jsem! Jsem princezna!" zvolala radostným hlasem. "Když jsem byla na projížďce okolo lesa, splašil se můj kůň. Upadla jsem a zabloudila." Vzpomínala potichu.

Na zámku princeznu již dávno oplakali. V její návrat jen málo doufali. Jaké však bylo překvapení, když u zámecké brány stála a ke králi a královně se uvést žádala. Na zámku zavládla radost a veselí.
"Babičko, zůstaňte se mnou na zámku. Ráda se o Vás budu starat." Prosila Pomněnka.
"Kdepak, děvčátko!" usmála se babička,"co by si beze mne počala moje zvířátka? Srny a zajíčci, co na mě v lese čekají?" pohladila Pomněnku po vlasech."Musím se vrátit domů, do své chaloupky."

Princezna byla smutná, ale uprosila babičku, krále i královnu, zda by ji mohla navštěvovat a bylinky s ní sbírat. Král i královna vyslyšeli její prosby a souhlasili.
Babička se rozloučila a do své chaloupky pospíchala. Princezna ji pak často navštěvovala, bylinky spolu sbíraly a zvířátka je vždy radostně doprovázela.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 8. listopadu 2015 v 18:35 | Reagovat

Milá pohádka. :-) Byla jsem zvědavá, jak to dopadne. A dopadlo dobře, to jsem ráda. :-)

2 dasatomaskova dasatomaskova | E-mail | Web | 8. listopadu 2015 v 18:48 | Reagovat

[1]: Děkuji:-)

3 Van Vendy Van Vendy | Web | 9. listopadu 2015 v 12:02 | Reagovat

Pěkná pohádka, s klasickým dobrým koncem. Trochu mi vytanula i známá pohádka O Pomněnce,ale ta byla trochu z jiného soudku.
Líbí se mi styl tvého psaní, příjemný, čtivý.

4 Lenka Lenka | E-mail | Web | 20. prosince 2015 v 10:04 | Reagovat

Moc pěkná pohádka.

:-)★⋰⋱★ ★⋰⋱♠ ♣ ♥:-)
Přeji krásné svátky vánoční a do Nového roku hodně moc zdravíčka a štěstíčka.

:-)★⋰⋱★ ★⋰⋱♠ ♣ ♥:-)

5 dasatomaskova dasatomaskova | E-mail | Web | 27. prosince 2015 v 10:44 | Reagovat

[3]: Děkuji a přeji štastné vykročení do roku 2016:-))

[4]: Děkuji, Leničko:-))Také přeji hodně zdravíčka a štěstíčka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama