Domov

13. října 2013 v 18:11 | Dagmar Tomášková |  Poezie

Když rozhlédneš se po krajině,
uvidíš louku, pole lán,
kočku, co potlouká se líně,
ptačí zpěv slyšíš ze všech stran.

Tvé kroky jdou, snad po paměti,
v myšlenkách vracejí tě zpět.
A je to čas co s větrem letí,
co odnesl tvůj dětský svět.

To krásné místo mívá jméno,
ukrývá vzpomínky
a sny,
přání tak často vyslyšeno,
vrací tě zpátky do dětství.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 koloušek koloušek | 8. listopadu 2013 v 19:24 | Reagovat

Na chvíli jsem se vrátila, děkuji.

2 Anie Anie | Web | 25. srpna 2015 v 20:15 | Reagovat

Sice je mi teprve dvacet, ale taky se ráda vracím myšlenkami do dětství. Přeci jen tehdy svět vypadal jinak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama